Domů > Projekty > Kapela 180 stupňů > MP3 ke stažení (Kapela Dór) předchůdce kapely 180°

MP3 ke stažení (Kapela Dór) předchůdce kapely 180°

Bůh o mě ví
Možná že nevíš
Odpouštíš
Ty jsi můj Bůh
Vítr

První pokus o CD (DóR)

CD Možná že nevíš Od počátku vzniku kapely jsme toužili natočit desku. Tuto touhu v nás navíc umocňoval zájem lidí, kteří navštěvovali naše koncerty a neustále se ptaly: „kdy už to konečně natočíte?“ A my jsme vždycky odpovídali: „co nejdřív, jen co budeme mít nějaké finanční prostředky.“ Jak se říká, peníze nejsou všechno, ale v dnešní době to bez peněz prostě nejde.

 

Po jednom koncertě v Hrabini, který pořádali křesťané z Ostravy, jsme od nich dostali nabídku, která se nedala odmítnout. V jejich sborovém domě se nacházelo nahrávací studio, které nám zdarma nabídli. Bylo to neuvěřitelné a nám všem se to zdálo jako sen. Mělo to však jeden háček, vlastně dva. Nebyl tam člověk, která by dokázal zacházet se softwarem určeným pro nahrávání do samostatných stop a proto jsme to museli nahrávat live, všechny nástroje a zpěvy najednou na mini disk. Druhý problém byl, že jsme to všechno museli nahrát za 8. hodin, protože na druhý den večer jsme měli další koncert. A řeknu vám, nahrát 13. písní za 8. hodin a potom ještě odehrát 2. hodinový koncert je celkem mazec. Nicméně zkusili jsme to. Druhý den ráno jsme vstali v 7. hodin, připravili jsme studio a začali natáčet. Každou skladbu jsme hráli snad 5x. Naštěstí jsme měli velmi trpělivého zvukaře, který to tam s námi celou tu dobu vydržel. Když jsme to konečně „dodělali“ a vybrali ty nejlepší kousky, byli jsme totálně vyčerpaní a to nás ještě čekalo hudební vystoupení. Dohodli jsme se, že to ještě nějak upraví a v nejbližší době nám to pošlou. Asi za týden jsme obdrželi CD s našim výtvorem. Několikrát jsme si to přehráli ale i přesto že jsme věděli, že jsme udělali všechno pro to, aby to znělo, tak to ve skutečnosti moc neznělo. Byli jsme zklamaní. Byla tam slyšet každá nepatrná chyba a v některých pasážích byly nástroje velmi nevyrovnané. Darovanému koňovi na zuby nekoukej, ale to prostě nešlo. Nemohli jsme něco takového pustit dál. A tak jsme si to nechali jen jako demo nahrávku a začali jsme pátrat po nějakém dobře vybaveném nahrávacím studiu za málo peněz.

Duben 2002
CD Možná že nevíš Dór konečně natáčí

Dostali jsme kontakt na Tomáše Dulíka, který měl ve Slavičíně nově zařízené studio. Okamžitě jsme ho kontaktovali a o několik dnů později jsme jeli na exkurzi do studia Slavičín, podívat se jak to tam vlastně vypadá. Byli jsme moc příjemně překvapeni. Bylo tam všechno co má takové pořádné studio mít. Zjistili jsme volný termín a začali se připravovat na natáčení.

První natáčecí den jsme byli tak troch vyplašení. Seznámili jsme se s Frantou (studiovým technikem), který nám vysvětlil co a jak a pustili jsme se do práce. Napřed jsme ovšem Frantu varovali a sdělili mu, že to co tady dnes uslyší, ještě asi nikdy neslyšel, protože Písně které hrajeme jsou o Bohu a o našem vztahu k němu. Franta se jen usmál a říká: „Kluci to je pohodě, já možná s těma fousama vypadám jako čert, ale jinak jsem úplně normální kluk a dokonce tady občas pomůžu paní z charity J Byli jsme rádi, že to takto bere.

Když jsme začali natáčet bicí použité z kláves, Franta se troch zděsil. „Kluci, vážně neznáte nějakého bubeníka, který by vám to nahrál? Znělo by to mnohem líp.“ Ale my jsme nikoho takového neznali a tak jsme pokračovali v nahrávání bicích z kláves. Stihli jsme to za jeden večer.

Druhý den ráno přišel do studia Frantův bratr Robert Šebák (výborný bubeník), který si přijel pro bicí. Tomáš s Frantou se sním zavřeli do studia, chvilku mu tam něco povídali a pak přišli za námi s tím, že nám Robert zkusí nahrát bicí do jedné písničky, my si to poslechneme a rozhodneme se jestli budeme chtít nahrát bicí do všech písniček, nebo jestli zůstaneme u klávesových rejstříků. Robert tedy sedl za svůj rozmanitý nástroj a my už jsme při prvních tónech věděli, že nechceme nic jiného. Jen jsme se na sebe usmívali a říkali si: „to je bomba.“ Robert jel jak ďas a za jeden víkend jsme měli nahrané bicí ve všech skladbách. Postupně jsme nahrávaly další nástroje a zpěvy a za tři víkendy to bylo kompletní. Teď už nás čekalo jen míchání (to je proces při kterém se vyrovnává hlasitost nástrojů, přidávají se různé efekty a hlavně dělá se vše pro to, aby to ve finální podobě znělo co nejlíp).

Hotový master jsme poslali do Prahy na vylisování a začali jsme se zabývat obalem. Návrh obalu a jeho grafické zpracování nám dělala jedna moc šikovná a nadaná holka z Brna Lenka Krejčí a fotky nafotil taktéž moc šikovný a nadaný kluk Tomáš Heczko ze Slavičína, který se kvůli vyfocení jedné z fotek nechal dobrovolně vytáhnou na požárním žebříku do pětimetrové výšky :o)

Naše poděkování patří všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na vytvoření tohoto CD. Především: Tomášovi Dulíkovi a Frantovi Šebákovi za profesionální úroveň nahrávky, Robertovi Šebákovi za nejlepší bicí na světě, Lence Krejčí za skvělé nápady a krásný obal, Tomášovi Heczkovi za výborné fotky pořízené s nasazením života a taky všem, kteří nám pomohli finančně a hlavně Bohu, který nám k tomu všemu dal sílu a prostředky.

:o) Děkujeme, bez Vás bychom to nedokázali! :o)

nahoru