Domů > K prozkoumání > Zajímavé články > Jsou přírodní vědy a křesťanství v rozporu?

Jsou přírodní vědy a křesťanství v rozporu?

Mnoho lidí si myslí, že moderní vědecké výzkumy vysvětlily všechno, co se dřív vysvětlovalo vírou v Boha, takže dnes už je víra zbytečná. Navíc se argumentuje tím, že moderní vědou dosažené výsledky jsou v přímém rozporu s učením Bible. Někdo by například řekl, že moderní věda prokázala, že zázraky se nedějí, zatímco Bible je zázraků plná. Jiní zase poukazují na to, že vědecká teorie o postupném vývoji lidí a jejich organizmu přirozeným procesem je v rozporu se zprávou o stvoření v 1. kapitole knihy Genesis.

Věda a křesťanská víra nejsou neslučitelné

Prostředí vhodné pro vznik moderní vědy vyplynulo z křesťanského pojetí světa. Předně je křesťanská víra monoteistická.

Víra v jednoho Boha vedla lidi k tomu, aby v přírodě očekávali jednotný princip včetně z něho vyplývajících přírodních zákonů, které se nemění v prostoru ani v čase. Svět záludný a nepodléhající žádným pravidlům by se nemohl stát předmětem soustavného studia.

Zadruhé vedlo křesťanské učení o stvoření rozumově uvažujícím Bohem k tomu, že vědci očekávali, že svět má řád a že ho lze poznávat intelektem. Vědci 16. století počítali s tím, že svět musí být uspořádaný a hodný vědeckého zkoumání, protože je dílem inteligentního stvořitele. "Z lidí se stali vědci, protože v přírodě očekávali zákony, a zákony v přírodě očekávali, protože věřili v Zákonodárce." (C.S. Lewis)

A zatřetí: křesťanská víra v transcendentního Boha, který je nezávislý na přírodě, vedla k tomu, že bylo provádění vědeckých pokusů pokládáno za oprávněné. Tak by tomu nemohlo být u věrouk, které hmotná uskupení pokládají za bohy. Podobně by nebylo moudré konat vědecké pokusy v případě, že byste jako někteří věřili, že hmota je ve své podstatě zlá. Křesťanský pohled na svět chápe hmotu jako dobrou, ale nepokládá ji za Boha. Z toho vyplývá, že křesťanské učení o stvoření "zabezpečilo pevný základ k tomu, že mohlo vzniknout dobrodružství vědy." (John Polkinghorne)

Skutečnost, že křesťanská víra zabezpečila plodnou půdu pro vědecké experimentování, uznávají jak přírodovědci, tak historikové, tak filozofové.

Věda a Bible si neprotiřečí

Ve vědě jako takové je pravděpodobně víc rozporů a zjevných kontradikcí, než jich je mezi vědou a křesťanskou vírou. Nicméně existuje obecně přijímaný názor, že dochází ke konfliktům mezi vědou a teologií.

Jeden z údajných konfliktů spočívá v oblasti zázraků. Spinoza (1632-1677), židovsko-holandský filozof a nejvýraznější reprezentant racionalismu sedmnáctého století, prohlásil, že "nic nemůže probíhat v nesouladu s univerzálními zákony přírody. "Věřil v mechanickou uniformitu přírody. Filozof Hume pokládal zázrak za "znásilnění zákonů přírody" a proto zázraky odmítl s tím, že jde o nemožnost. Jde však o argumentaci v kruhu. Jestliže přírodní zákony definujeme jako naprosto neměnné, pak je jakékoli nadpřirozeno vyloučeno už od začátku. Proto pak nelze věřit v zázraky, a to nezávisle na tom, jak silně pro ně svědčí důkazy.

Uznávaný německý fyzik Max Planck v roce 1937 řekl: "Víra v zázraky musí postupně vyklidit pole spolehlivé a stabilní narůstající síle vědy. Rozhodující porážka víry v zázrak je především věcí času." Planck dovozoval, že věda dnes dokáže vysvětlit to, co bylo dříve pokládáno za zázrak, z čehož vyplývá, že ti, kdo v minulosti věřili v zázraky, jim věřili proto, že dostatečně nechápali přírodní zákony. Tak to ale nebylo. V Ježíšově době stejně jako dnes každý věděl, že např. není možné, aby panna měla dítě nebo aby někdo vstal z mrtvých. Kdyby tehdy neznali přírodní zákony, neuznávali by žádný zázrak, ať už by to bylo cokoli. C. S. Lewis k tomu napsal: "Víra v zázraky naprosto nevyplývá z neznalosti přírodních zákonů. Je naopak možná jenom tehdy, když tyto zákony známé jsou."

Skutečná otázka však zní: "Je někde nějaký Bůh?" Jestliže ano, pak jsou zázraky reálnou možností. Je-li Bůh Bohem, pak stvořil hmotu, rozum, čas, prostor a všechny vědecké zákony a proto také existuje možnost je porušovat. Jestliže Bůh není, pak jsou zázraky problematickou záležitostí, ale tuto klíčovou otázku nemůže zodpovědět filozofie ani věda sama o sobě. Zákony vědy nejsou něco jako čistě matematické zákony, které nelze porušovat. Spíše něco popisují. John Stott uvedl: "Netvrdím, že by zázraky byly dostatečným východiskem pro teismus. Jestliže jsme však jinými cestami dospěli k víře v Boha..., pak je možnost zázraků logické přijmout a nelogické ji popírat. To proto, že přírodní zákony vypovídají o Boží aktivitě, ale nemohou ji předepisovat.

Druhá oblast údajných konfliktů je evoluční teorie a zpráva o stvoření v Bibli. Jde o nesmiřitelný rozpor?

Předně si musíme uvědomit, že evoluční teorie je do značné míry stále pouhou teorií. Je třeba rozlišovat mezi mikroevolucí a makroevolucí. Mikroevoluce, o níž nelze říci, že by byla s Biblí v rozporu, znamená rozrůzňování a vývoj v rámci druhů resp. rodů. Například kůň výrazně narostl co do velikosti a v průběhu času se vyvinul i v dalších ohledech. Takový druh evoluce lze pozorovat a existují pro něj přesvědčivé důkazy.

Na druhé straně makroevoluce znamená vývoj od jednoho druhu resp. rodu k druhému. Nejznámějším příkladem je vývoj lidí z opic. Často se to bere jako fakt, ale zatím to není prokázáno a zůstává to teorií, kterou někteří vědci nepřijímají.

To hlavní, o co jde v první kapitole knihy Genesis, není odpovědět na otázky "jak?" a "kdy?" (to jsou otázky vědy), ale "proč?" a "kdo?", což jsou otázky teologické. Bible není v první řadě knihou vědeckou, ale teologickou. Nabízí především osobní vysvětlení spíše než vysvětlení vědecké. Osobní vysvětlení není vědeckým vysvětlením ani potvrzováno ani popíráno. Je spíše doplňkem. Dokonce i Stephen Hawking, možná nejbrilantnější z vědců současné generace, připouští, že "věda možná dokáže vyřešit problém, jak vznikl vesmír, ale nedokáže odpovědět na otázku, proč vlastně vůbec existuje."

Albert Einstein, který psal z židovské perspektivy, uvedl: "Opodstatněný konflikt mezi vědou a náboženstvím nemůže existovat. Věda bez náboženství je chromá, náboženství bez vědy je slepé." Věda bez náboženství je chromá z mnoha důvodů. Zaprvé Boha Bible nemůžeme najít pouhým prostřednictvím vědy. "Ke smůle těch, kteří jsou zaměřeni na vědu, nelze Boha objevit ani demonstrovat čistě vědeckými prostředky. To však samo o sobě nic nedokazuje. Znamená to jen, že v této záležitosti bylo použito nesprávných prostředků." (Albert Einstein)

Z knihy Ožehavé otázky, Nicky Gumbel, vydalo Nakladatelství KMS, 2005


Nahoru