Domů > Projekty > Kapela 180 stupňů > Historie (kapely DóR), předchůdce kapely 180°

Historie (kapely DóR), předchůdce kapely 180°

Skupina Dor

Hudební skupina Dór vznikla v létě v roce 2000. I když to všechno začalo už mnohem dřív a to 13. 8. 1999 kdy budoucí „kapelník“, kytarista a zpěvák této skupiny David Kaláč utrpěl vážný úraz páteře, který ho takřka na rok upoutal na invalidní vozík.

Půlnoční - Ostrava - David zpívá

David Kaláč, kapelník folk-rockové skupiny Dor zpívá koledy, mluví o svém zranění páteře při jízdě na tobogánu, roce stráveném na vozíčku v rehabilitačním ústavě v Hrabyni, o své lásce k hudbě a vztahu k Bohu.

Jak to všechno začalo?

Skupina DorHudební skupina Dór vznikla v létě v roce 2000. I když to všechno začalo už mnohem dřív a to 13. 8. 1999 kdy budoucí „kapelník“, kytarista a zpěvák této skupiny David Kaláč utrpěl vážný úraz páteře, který ho takřka na rok upoutal na invalidní vozík.

Uvědomil jsem si, že život člověka je velmi křehký a všechno to co člověk má je obrovský dar za který může jen každý den děkovat.

Uvědomil jsem si, že život člověka je velmi křehký a všechno to co člověk má je obrovský dar za který může jen každý den děkovat.

3. měsíce strávil v nemocnici a dalších 7. měsíců v rehabilitačním centru, kde dělal vše možné i nemožné, aby mohl znovu chodit. A právě tam vznikaly první texty a tóny písní, ve kterých vyjádřil to, co prožíval.

Viděl jsem kolem sebe spoustu utrpení a lidského neštěstí, jak své, tak i druhých, ale zároveň jsem cítil naději a pokoj ve svém srdci....

David po návratu do Zlína pokračoval ve své hudební tvorbě. Po nějakém čase navštívil se svým bratrem Romanem, se svým otcem Ivanem a s Tondou Ondrůškem jednu Křesťanskou akci, na které hrála hudební skupina Sidim. Byli to mladí kluci ze Slovenska, kteří hráli takovou příjemnou a velmi chytlavou muziku. A protože všichni čtyři byli hudebníci, řekli si: „Proč to taky nezkusit?“ A bylo to. David potom ještě oslovil Káťu Zelinkovou, která si s hudbou vcelku rozuměla a nabídl jí místo zpěvačky v kapele. Káťa souhlasila. V tom okamžiku se začala psát historie hudební skupiny Dór. Ale vlastně v té době to ještě Dór nebyl. Bylo velmi těžké najít název, který by tento hudební celek nějakým způsobem charakterizoval. Dlouhou dobu jsme vystupovali bez názvu, ale po čase jsme zjistili, že to tak dál nejde, a protože se blížilo natáčení prvního CD a na plakátech se objevoval místo názvu skupiny nápis: hudební skupina písničkáře Davida Kaláče, nezbylo nám nic jiného, než hledat nějaký vhodný název. Byl to velmi těžký úkol. Vymyslet název kapely není vůbec jednoduché. Padaly různé názvy, ale žádný nebyl ten pravý. A když už jsme se konečně shodly, tak jsme zjistili, že se tak už nějaká kapela jmenuje. Byli jsme zoufalí, nechtěli jsme jen tak něco plácnout a pak toho litovat. Když už nám došly nápady, řekli jsme si, že zkusíme nějaký jiný jazyk. A protože jsme chtěli něco zvláštního, použili jsme Hebrejštinu. Ani jeden z nás Hebrejsky neumí a proto jsme poprosili jednoho velmi moudrého muže, který nám s tím pomohl. Vybral několik Hebrejských názvů mezi kterými byl i Dór. A co to vlastně ten Dór znamená? V Češtině je to Kruh. Ten název jsme si vybrali proto, že písně které hrajeme jsou o Bohu, o jeho lásce k nám, síle a dokonalosti. Dór (Kruh) má být jakýmsi obrazem, který ukazuje na Boží stálost a dokonalost.

Naše zážitky

Skupina DorNáš první větší koncert se odehrál v Hrabini v rehabilitačním centru, kde jsme mohli hrát pro tělesně postižené lidičky a tak trochu jim zpříjemnit jejich pobyt tam. Tuto akci uspořádaly mladí křesťané z Ostravy – Kunčiček, kteří do Hrabině pravidelně jezdí a těmto lidem se snaží všemožně pomáhat a zpříjemňovat jim život.

Přišlo se na nás podívat kolem 80. lidí a všichni vydrželi až do úplného konce a dokonce jsme museli i přidávat. Byl to moc hezký večer a všichni na to velmi rádi vzpomínáme.

Potom jsme se vydali do Ostravy, kde jsme měli zajištěno ubytování. Druhý den večer, nás totiž čekal další koncert a to přímo v Ostravě v jedné malé hospůdce.

Cestou do Ostravy jsme dostali jednu velmi zajímavou nabídku. Natočit v jejich sborovém domě, který byl vybaven nahrávacím studiem, naše první CD. My jsme to samozřejmě s nadšením přijali a druhý den ráno jsme začali natáčet. Měli jsme na to přibližně 8. hodin

„O DEL SAVOREN VIČINEL“ tak takhle se jmenoval sobotní koncert v Ostravské Rómské čtvrti. Koncert byl velmi spontánní, dokonce si s námi zazpívalo několik Rómských dívek, které se bez ostychu vrhly k mikrofonu. Kdybychom nebili tak unavení, hrály bychom tam až do rána. Ale 8. hodin natáčení ve studiu nám dalo pořádně zabrat a tak jsme byli docela rádi, že jedeme domů.

 

Duben 2002


Dór konečně natáčí
Našli jsme velmi dobré a cenově dostupné nahrávací studio. Splnil se náš sen.

18. května 2002
Byli jsme pozváni jako hosté na setkání Rytmických skupin a schol cantorum farností děkanátu Uherské hradiště CANTATE DOMINUM. Hráli jsme tam čtyři písně, které se zřejmě líbily, protože jsme na konci obdrželi od p. Pavlici z Hradišťanu a dalších porotců poděkování: Za původní autorskou tvorbu, za vysokou interpretační úroveň a moderní pojetí křesťanské písně. Dokonce jsme dostali nabídku na uspořádání našeho samostatného koncertu v Uherském Hradišti.

Skupina Dor 21. září 2002
Do Uherského Hradiště jsme se už moc těšili. Hráli jsme v Sokolovně na Mariánském náměstí. Pořadatel zajistil vše potřebné i s ozvučením sálu, takž jsme se nemuseli o nic starat. Když jsme dorazili na místo a začali vytahovat nástroje z auta, všiml si Tonda před Sokolovnou zaparkované skříňové Ávie a jen tak ze srandy prohodil: „podívejte zvukaři už dorazili“ J Všichni jsme se tomu od srdce zasmáli, protože jsme nevěřili tomu, že budeme hrát přes aparát, který se musí převážet nákladním autem. Když jsme vstoupili do sálu, zůstali jsme jako opaření. Viděli jsme spoustu techniků, kteří stavěli z obrovských reprobeden asi tři metry vysoké stěny a na podiu připevňovaly světelné rampy, které vytahovaly klikou nahoru ke stropu. Sál byl narvaný k prasknutí, publikum bylo skvělé, a k tomu všemu tam vládla příjemná atmosféra. Prostě velmi vydařený koncert.

23. prosince 2002
Uspořádali jsme Vánoční koncert v Otrokovicích v Kině Beseda. V programu který trval 2. hodiny, jsme vystoupili společně s dětmi ze Zlínského Křesťanského sboru, se kterými jsme připravili Vánoční pásmo s písněmi. Foto

25. dubna 2003
Na pozvání Církve Bratrské z Velké Lhoty jsme přijeli do Rožnova pod Radhoštěm, kde jsme hráli v koncertním sále základní umělecké školy. Měli jsme tam perfektní zázemí, pořadatelé se o nás starali tak dobře, že jsme se cítili jako v bavlnce. Informace o tomto koncertu byly dokonce zveřejněny v Rožnovských novinách.

První výjezd za hranice
V souvislosti s otevřením klubu SKALA v Novém mestě nad Váhom, jsme byli pozváni na Slovensko. Na tuto akci se nám neodjíždělo moc lehce, protože se stalo to co nikdo z nás nečekal. Káťa nám den před odjezdem sdělila, že v kapele končí. Byl to celkem šok, ale co jsme mohli dělat, nutit jsme ji nemohli a tak jsme na Slovensko odjeli sami. Hráli jsme tam dva večery společně s dalšími hudebními skupinami ze Slovenska a USA.

25. května 2003
Vydali jsme se do Olomouce, kde nás pozval místní Křesťanský sbor. Hráli jsme na náměstí přímo pod orlojem. Společně s námi tam vystoupil trumpetista z USA Scott Brookins (výborný instrumentalista), který žil rok v České republice a vystupoval s námi ještě na dalších dvou akcích. Při tomto koncertu jsme měli troch problémy s aparaturou, protože zvukař, který měl za námi přijet ještě s další technikou a dvěma subwolfery nepřijel, protože se mu pokazilo auto. Proto jsme byli nuceni ozvučit celé náměstí jen dvěma našimi kompakty, které mají výkon 2x500 W. Kupodivu to stačilo.

Skupina Dor 30. května 2003
Hrajeme v našem krásném rodném městě Zlíně. Tentokrát jsme se rozhodly využít altánek v městském parku, který nám poskytl Zlínský magistrát. Bylo krásné slunné počasí a u altánku se zastavovalo vcelku dost lidí. Opět a námi vystupoval Scott Brookins. Jako další hosty jsme si pozvali výborného sólového kytaristu Rollanda Kašpara a bendžistu Roberta Měrku.

22. srpna 2003
Znovu jsme se ocitli ve Zlíně, tentokrát přímo na náměstí Míru. Tuto akci předcházel šílený kolotoč vyřizování povolení a věcí s tím spojených. K tomu všemu týden před koncertem shodil silný vítr konstrukci, která zastřešovala podium na náměstí. Nezbylo nám nic jiného než se modlit a věřit, že bude hezké počasí a nezmokne nám aparatura. Další problém nastal přímo při vjezdu na náměstí. Ačkoli jsme měli vyřízeny všechna potřebné povolení, odmítl nás jeden z úředníků na magistrátu pustit přes závoru na náměstí (že prý o ničem neví). Následovalo spoustu telefonátů a domlouvání, než se nám podařilo se tam dostat. Společně s námi tam hrála hudební skupina ze Vsetína - Dnes naposled. Počasí bylo schopné, i když tu a tam se nám nad hlavou přehnal hrozivě vypadající mrak a kolem nás prosvištěl trošku silnější vítr. Naštěstí jsme plachty na zakrytí aparatury v případě deště nemuseli použít.

27. srpna 2003
V rámci Křesťanské konference mládeže v Čenkovicích, jsme hráli pod širou oblohou v Rokytnici. Poprvé tu s námi hrála na příčnou flétnu Eva Stránská, jejíž výkon byl úžasný.

Leden 2004
Do kapely přichází nová zpěvačka Adélka Hanáková. Takže teď jen zkoušíme, zkoušíme a zase zkoušíme ...

29. května 2004
Po dlouhé době jsme s kapelou opět v Ostravě, tentokrát na Dětském dnu, kde nás pozvalo sdružení Pavučina. Dostali jsme nelehký úkol: naučit se písně, které děti z Pavučiny umí. Takže kromě naší tvorby jsme hráli písně jako: Není nutno, Silný Bůh, Ať jsi velký nebo malý, Blatouchy a další J Adélka si neustále stěžovala, že se neslyší. Budeme asi muset pořídit kvalitnější odposlechy.

nahoru