Domů > Něco o nás > Něco o nás

Něco o nás

Naše společenství se podobá mozaice. Když zalistujeme v encyklopediích či naučných slovnících, pod heslem „mozaika“ najdeme několik vysvětlení, například „dekorace vyrobená z různobarevných materiálů, které dohromady tvoří obraz či vzor“. K mým nejoblíbenějším ale patří popis mozaiky jako „uměleckého díla vytvořeného z rozlámaných kousků“. Každý z nás je totiž nějakým způsobem polámaný. Nemluvím jen o různých šrámech (například zklamání), které si můžeme nést z minulosti. Spíš o tom, že každý z nás zhřešil, a tak rozlámal Boží dokonalé dílo.

V mozaice je důležitý úplně každý kousek. Jeden chybí a obrázek už není kompletní. My jsme byli spojeni dohromady tím nejúžasnějším Umělcem. Jako sbor jsme (umělecké) dílo jeho rukou. Důležité je, aby v každém kousku té mozaiky byl život. Pak naplníme záměr Stvořitele: odrážet jeho slávu, odrážet to, jaký ve skutečnosti Bůh je.

Mozaika to je pestrobarevná skládanka, kde jsou jednotlivé dílky spojeny dohromady. Je několik takových spojení, které v mozaice Křesťanského sboru ve Zlíně hrají důležitou roli.

Spojení s Bohem: Znáte obraz Michelangela Buonarrotiho „Stvoření Adama“? Boží ruka se dotýká ruky prvního člověka. A přesně to toužíme vidět mezi námi: Bůh, který se dotýká člověka (například svým slovem), a člověk, který se setkává s Bohem. Jsou to dvě strany jedné mince. Zažívat Boží lásku je jedna součást spojení s Ježíšem. Na druhé straně je to, jak my umíme vyjádřit svou lásku k Bohu. Když je láska vášnivá, je to vidět – i na vztahu k Bohu. Proto v našem společenství zní modlitby a písně chval, abychom Bohu řekli, co pro nás znamená.

Spojení navzájem: Apoštol Pavel napsal křesťanům do Efezu: „Nemusíte se už cítit jako vetřelci a přivandrovalci do Božího domu, jste plnoprávnými členy jeho rodiny. Jeho ústředním kamenem je Kristus. On spojuje všechny své věrné v jeden duchovní chrám.“ (Efezským 2:19-21, SNC). V Božím domě – v jeho rodině - jsme spojení navzájem. Jako sbor se snažíme pracovat na tom, abychom byli místem, kde se nikdo necítí nepřijatý – jako vetřelec či přivandrovalec. Pak se může naplnit naše touha po společenství, které je známé láskyplnými vztahy.

Spojení v následování: Protože jako církev jdeme společně za Ježíšem, jsme spojeni i v následování. Král David se v žalmu 119:105 modlil: „Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.“ Následovat Ježíše nejde bez Božího slova. Podstatou pro poznávání Boží cesty je pro nás Bible. Proto považujeme biblická kázání a vyučování za něco zásadního. Součástí následování je ale také to, že si předáváme zkušenosti navzájem. Může to být třeba v oblasti, kde si nás Bůh používá. V Bibli čteme i o tom, jak starší a duchovně zkušenější povzbuzují ty mladší. Jde o pomoc jak v duchovní rovině, tak například ve věcech rodinného života.

Spojení ve službě: „Křesťanské společenství se dá přirovnat k lidskému tělu, kde je také mnoho údů a orgánů, které tvoří jediný celek. V našem společenství ustanovil Bůh jedny jako své vyslance, druhé jako proroky, třetí jako učitele...“ Tato slova najdeme ve dvanácté kapitole 1. listu Korintským. Aby tělo mohlo správně fungovat, potřebují být jednotlivé částí navzájem spojené. Aby mohlo správně fungovat křesťanské společenství, potřebujeme být spojení ve službě – učit se pracovat jako tým. To chce odvahu – někdy umět požádat druhé o pomoc; jindy dát sám sebe k dispozici. K tomu je dobré vědět, jaký nadpřirozený dar nebo přirozené schopnosti dal Bůh právě mně.

Spojení se světem: „Volaná srdce jsou dočasně nedostupná...“ Tato slova zpívá Marek Eben v písničce „Volaná srdce“. V textu se mluví o srdcích, která mají momentálně obsazeno, nefunguje spojení. Jsou to srdce, která pořádně neslyší Boha. Věříme, že Ježíš Kristus se kdysi, o prvních Vánocích, narodil, aby každý člověk mohl zaslechnout Boží hlas - co Bůh lidem nabízí. Protože jsme jako křesťané uslyšeli o Bohu, který nám opravdu rozumí (zoufalcům i šťastlivcům, zkrachovalcům i úspěšným) a chce nám pomoci, rádi bychom tuto zprávu šířili dál. Proto nechceme být církví, která je izolovaná od zbytku světa.

Převzato se svolením z www.kshk.cz


Pokračovat ma další stánku: Čemu věříme?
Zpět na úvodní stránku

nahoru